|
| |
|
|
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Žílová, Pavlína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce hodnotí efekt zavedení regulačních poplatků na návštěvnost u lékaře s použitím reformy zdravotnictví 2009, zrušení poplatků pro děti, jako přirozeného experimentu. K odhadu tohoto efektu používáme mikro-data z šetření EU-SILC a dva různé ekonometrické modely - Multinomial logit (MNL) a Zero-inflated negative binomial (ZINB). Jelikož poplatky za vyšetření u lékaře byly zrušeny pouze pro děti, použijeme děti jako treatment skupinu a dospělou část populace jako control skupinu v metodě difference-in-differences. Zjistili jsme nevýznamný efekt, tj. zavedení poplatků v České republice nebylo účinné při snižování počtu návštěv u lékaře. Dalším důležitým závěrem z naší analýzy je významná role některých charakteristik jednotlivce, spojených s tendencí využívání zdravotních služeb.
|
|
|
Ekonomická situace lázeňství v České republice
Cahová, Markéta
Diplomová práce na téma Ekonomická situace lázeňství v České republice vznikla jako reakce na vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Ačkoli se přijatá opatření týkala regulací medicínského charakteru, mnoha lázeňským zařízením způsobila ekonomické problémy. Cílem práce je posoudit ekonomickou situaci lázeňské péče České republiky se záměrem zhodnotit efektivitu přijatých právních změn za časové období 2004 – 2013. Posouzení stavu lázeňské péče je provedeno prostřednictvím vybraných ukazatelů zdravotní péče. Podstatná část praktické části je také věnována případové studii, která si klade za cíl porovnat vyplácené invalidní dávky s úhradou lázeňského pobytu z veřejného zdravotního pojištění. Zhodnocení ukazatelů je provedeno z hlediska nižšího zatížení státních výdajů. V závěru práce jsou zhodnoceny dopady vyhlášky z roku 2012 a jsou navržena doporučení pro podporu lázeňské péče jako segmentu zdravotní péče České republiky.
|
|
|
Vliv zrušení regulačních poplatků na poptávku po ambulantních zdravotních službách
JACHNO, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá vlivem zrušení regulačních poplatků na poptávku po ambulantních zdravotních službách. Úvodní teoretická část popisuje vývoj zdravotnictví s ohledem na financování různými modely zdravotnických systémů. Všechny známé modely financování zdravotnictví jsou nejdříve vyjmenovány a popsány z celosvětového hlediska. Následně se práce zaměřuje na konkrétní modely financování zdravotnictví a jejich vývoj v důležitých etapách od prvopočátků v druhé polovině 19. století až po novodobou historii České republiky. Současný systém zdravotní péče je v České republice založen na veřejných službách a financován především z veřejných prostředků. Financování zdravotnictví je prováděno z více zdrojů, převažující formou je nepřímé financování, zejména povinné veřejné zdravotní pojištění. Financování zdravotnictví procházelo důležitým vývojem, který bychom neměli opominout. Teoretická část pokračuje podrobným rozborem regulačních poplatků. Zabývá se druhy a funkcemi regulačních poplatků, od jejich zavedení zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů až po jejich zrušení k 1.1.2015. Snaha řešit narůstající schodek státního rozpočtu v oblasti zdravotnictví a zvýšení efektivity zdravotního systému bylo jedním z důvodů Ministerstva zdravotnictví České republiky pro zavedení regulačních poplatků. Navýšení příjmů o regulační poplatky mělo následně sloužit k modernizaci zařízení a udržení stávající kvality zdravotní péče pro pacienty. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a jsou stanoveny 2 typy výzkumů. Kvantitativní výzkum je cílen na skupinu pacientů. Hypotézy pro výzkum jsou následujícího znění. Hypotéza číslo 1: Zrušení regulačních poplatků vedlo ke zvýšení poptávky po službách ambulantní specializované péče. Hypotéza číslo 2: Zrušení regulačních poplatků za recept vedlo k vyšším požadavkům pacientů na preskripci léčiv. K potvrzení či vyvrácení hypotéz bylo použito dotazníkové šetření. Technika výzkumu byla provedena frekvenční analýzou dat zpracovaných statistikem. K záměrné komparaci dat a tedy zpřesnění výsledků nám slouží druhý výzkum, kvalitativní. Tento paralelně vedený výzkum byl cílen na skupinu lékařů. Získaná data formou strukturovaných rozhovorů byla sekundárně analyzována k zodpovězení výzkumných otázek: Výzkumná otázka 1: Došlo po zrušení regulačních poplatků ke zvýšení počtu návštěv pacientů u daného poskytovatele zdravotní služby? Výzkumná otázka 2: Je poptávku po zdravotních službách nutné regulovat? Na základě výzkumů lze konstatovat následující: Dotazníkové šetření vede k přímému potvrzení hypotézy 1 a k závěru, že zrušení 30 Kč poplatku vedlo k nárůstu poptávky po zdravotních službách. Taktéž výzkumná otázka číslo 1 cílená potvrzuje, že po zrušení 30 Kč poplatku došlu k nárůstu počtu návštěv pacientů. Závěry přímo vyvrací hypotézu číslo 2, u které se nepotvrdily vyšší požadavky na preskripci léčiv po zrušení regulačního poplatku za recept. Ani vzájemná komparace dat získaných oběma typy výzkumů neprokazuje přímou souvislost se zvýšením požadavku pacientů na preskripci po zrušení 30 Kč poplatku za recept. Z pohledu lékařů můžeme konstatovat odpověď na výzkumnou otázku číslo 2, že regulace zdravotních služeb je žádoucí.
|
|
|
Problematika ústavnosti regulačních poplatků ve zdravotnictví
Svatoš, Jiří ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo posoudit ústavnost regulačních poplatků ve zdravotnictví, které byly zavedeny v ČR roce 2007. První kapitola rozebírá dva nálezy Ústavního soudu ČR, které se týkaly posouzení souladu regulačních poplatků ve zdravotnictví s ústavním pořádkem. Bylo identifikováno pět hlavních oblastí, které je třeba zhodnotit: 1)Obecná metodologie soudní interpretace lidských práv a jejich kolize v judikatuře Ústavního soudu 2)Vývoj a výklad sociálních práv 3)Identifikace testu, který by sloužil k posouzení kolize mezi sociálními právy a veřejnými statky 4)Esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči 5)Empirické posouzení dopadů regulačních poplatků Druhá kapitola poskytuje shrnutí první z těchto oblastí. Je rozdělena do dvou sekcí: tradiční metody ústavněprávního výkladu a utváření principu proporcionality. Tato kapitola je založena na přehledu české i zahraniční jurisprudence a na judikatuře Ústavního soudu ČR. Třetí kapitola popisuje genezi sociálních práv jako součásti lidských práv. Závěry z druhé i třetí kapitoly pak slouží k vytvoření univerzálního testu proporcionality, který zahrnuje specifickou intenzitu přezkumu sociálních práv. Čtvrtá kapitola je případovou studií, která nejprve identifikuje esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči, shromažďuje empirické důkazy o...
|
|
|
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Žílová, Pavlína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce hodnotí efekt zavedení regulačních poplatků na návštěvnost u lékaře s použitím reformy zdravotnictví 2009, zrušení poplatků pro děti, jako přirozeného experimentu. K odhadu tohoto efektu používáme mikro-data z šetření EU-SILC a dva různé ekonometrické modely - Multinomial logit (MNL) a Zero-inflated negative binomial (ZINB). Jelikož poplatky za vyšetření u lékaře byly zrušeny pouze pro děti, použijeme děti jako treatment skupinu a dospělou část populace jako control skupinu v metodě difference-in-differences. Zjistili jsme nevýznamný efekt, tj. zavedení poplatků v České republice nebylo účinné při snižování počtu návštěv u lékaře. Dalším důležitým závěrem z naší analýzy je významná role některých charakteristik jednotlivce, spojených s tendencí využívání zdravotních služeb.
|
|
|
Financování léčiv v ČR
Lukášová, Alena ; Stará, Dana (vedoucí práce) ; Dittrich, Oldřich Ludwig (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou financování léčiv v ČR. V literární rešerši je stručně popsána historie lékárenství. Důraz je však kladen na oblast organizace a distribuce léčiv, kde jsou podrobněji rozepsány jednotlivé složky postupu, kterými musí projít každý lék, než se dostane na pulty lékáren. Dále se práce zaměřuje na zdravotní politiku státu potažmo lékovou politiku. V následující části je pak rozebrán systém stanovování cen a úhrad léků, veřejné zdravotní pojištění se zaměřením na zdravotní pojišťovny, soukromý sektor, konkrétně pak doplatky za léky a regulační poplatky, které jsou přímými platbami domácností.
Vlastní práce zkoumá celkové výdaje na zdravotnictví a jejich zdroje financování s důrazem na oblast léčiv. Dále se tato část zaměřuje na výdaje zdravotních pojišťoven podle druhu poskytované péče a výdaje domácností, taktéž s ohledem na téma této práce. Na závěr je uvedena obecně spotřeba léčiv a počty lékárenských zařízení.
|
|
|
Poplatky v českém zdravotnictví – analýza období 2008 – 2014
Ullmann, Jan ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vlivu regulačních poplatků na český zdravotní systém v letech 2008 - 2014, především na efektivitu zdravotního systému a na celkové náklady na zdravotnictví v České republice. Na základě dat z období před zavedením regulačních poplatků autor porovnává skutečné efekty zavedení regulačních poplatků s predikovanými a nastiňuje rovněž i možné dopady zrušení většiny regulačních poplatků od 1. 1. 2015. Autor se v práci zabývá také analýzou dopadu krajských politik na regulační poplatky v roce 2009, na základě meziročních změn v letech 2007 - 2009 zkoumá především to, zda měla přijatá politická opatření v jednotlivých krajích vliv na účinky regulačních poplatků.
|
|
|
Analýza financování českého zdravotnictví v roce 2015 a vliv zrušení regulačních poplatků na jeho udržitelnost
Krupičková, Karolína ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Diplomová práce analyzuje systém financování českého zdravotnictví v roce 2015 a posuzuje jeho udržitelnost v následujících letech s cílem zodpovědět otázku, jaký dopad má zrušení regulačních poplatků, které byly zavedeny v roce 2008 a následně v letech 2014 a 2015 zrušeny. V posledních desetiletích došlo v České republice k demografickým změnám ve věkové struktuře obyvatelstva a k pokroku medicíny, což způsobilo nepoměrné změny na straně výdajů a na straně příjmů v systému zdravotnictví. Stát se tento nepoměr snažil krátkodobě vyrovnávat zavedenými poplatky, ale ty byly kvůli politickým tlakům zrušeny. Práce posuzuje vhodnost tohoto opatření. V teoretické části je vysvětlen systém zdravotnictví v České republice a všech jeho subjektů, vysvětlení pojmu zdravotnictví v různých pojetích a problematika regulačních poplatků. Praktická část je věnována analýze statistických dat. Je zde popsán stav zdravotnictví s použitím posledních zpracovaných statistik a demografická prognóza let následujících. Dále zasazuje problematiku poplatků do širšího kontextu zdravotnictví. Jsou zde také vymezeny světové trendy v oblasti reforem a největší problémy, se kterými se Česká republika v tomto směru potýká. V závěru práce hodnotí úlohu a účinnost regulačních poplatků a dopady jejich zrušení, nabízí možná řešení či doporučení zformulovaná na základě vyhodnocených dat. Práce dochází k závěru, že regulační poplatky jsou vhodným doplňkem celkové reformy, avšak toto opatření samo o sobě není schopné komplexně vyřešit stávající a případné budoucí problémy.
|
|
|
Analysis of healthcare financing in the Czech republic with particular regard to assessment of reasons and impacts of introducing regulatory fees in the years 2008--2015
Matláková, Eliška ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje financování zdravotnictví ČR a především dopadem, které způsobily regulační poplatky zavedené v roce 2008. První část obsahuje definování zdravotní politiky a její modely a také způsoby financování zdravotnictví. Druhá část se zaměřuje na problematiku a situaci spojenou se zavedením regulačních poplatků a především na analýzu jejich dopadů na dané parametry zdravotního trhu v ČR. Cílem práce je zjistit, zda skutečne efekty regulačních poplatků naplnily plánované očekávání, protože po 7 letech byly zrušeny. Analýza ukazuje, že dopady byly opravdu pozitivní a takové jak se předpokládalo, proto je jejich zrušení sporné a muselo být z jiného důvodu, jelikož účinnost byla prokázána. Práce obsahuje i srovnání se Slovenskem, kde byly poplatky také v minulosti zavedené a vývoj po jejich zrušení může být v ČR obdobný. Analýza určitých parametrů na zdravotním trhu na Slovensku prokazuje, že jejich zrušení nebylo efektivní, protože snížené parametry se pomalu začaly vracet k původní hodnotě a opět se vracel problém s nadužíváním zdravotní péče.
|
host ::
RSS.